Ve středu 25.5. jsme s malým předstihem oslavili Filipojakubskou noc (zvanou také jako Valpuržina noc nebo Beltine) a to symbolickým upálením čarodějnice. Nezůstalo však jen u tohoto trošku morbidního aktu, odpoledne i večer jsme si užili, jak jen to šlo. Vše započalo přípravou vatry, na které měla „královna noci“ sedět. Někteří tak tahali a lámali větve na ohnivý trůn a jiní vyráběli čarodějnici, která byla nakonec tak vyvedená, že ji bylo škoda upálit. Nicméně na hranici chuděra stejně nakonec skončila, a i když zpočátku odolávala podpalu, jak jen jí čáry a kouzla stačily, plamenům podlehla do poslední nitě. Jedna čarodějnice však na oheň nedoletěla, cestou totiž narazila do našeho jasanu u brány (prý ji selhala technika…), tak jsme ji tam nechali jako odstrašující případ pro ostatní dámy na košťatech. S blížícím se večerem jsme tančili kolem ohně, opékali buřty, zpívali co nám hrdlo dovolilo a dokonce jsme se i rituálně očistili podle starých keltských zvyků. V ohni tak nevzplanula jen ona nebožka čarodějnice, ale i všechny špatné věci a pocity, které jsme nechtěli do roku 2018 dál vláčet…
