Již třetím rokem jsme společně oslavili tajuplný magický čas, kdy se prolamují hranice mezi světem živých a mrtvých… Abychom tradici pocházející již od starých Keltů co nejvíce uctili, připravili jsme pro naše nováčky (žáci prvních ročníků) CESTU DO PODSVĚTÍ.
Tato halloweenská bojovka je nejen tradicí a zábava pro žáky starších ročníků, kteří se při její realizaci víc než vyřádí, ale také něco jako „přijímací rituál pro nováčky“.
Letos se bojovka nesla v duchu Cesty do podsvětí. Vše začínalo prvním stanovištěm ukrytým na konci temné chodby v suterénu DM. Suterén byl osvětlen pouze svíčkami. Výzdoba ve stylu „zombie apokalypsy“ včetně zvuků vycházejících ze skrytých reproduktorů dodávala celé situaci na autentičnosti. Na konci chodby seděla strašlivá čarodějnice, která nechala ubohé soutěžící podepsat krví (umělou) pravidla bojovky a dala jim „poslední pomazání“ kouzelnou mastí (kosmetická vazelína), která je na jejich cestě měla ochraňovat.
Z DM už soutěžící složeni vždy z dvojice náhodně vybrané dívky a chlapce odcházeli na strastiplnou cestu do temného okolí DM. První stanoviště mělo za úkol psychicky připravit soutěžící a vysílat je po 5ti minutách na cestu. Druhé stanoviště již byla samotná brána do podsvětí, kde její strážci museli změnit soutěžící z „živých“ na duše a to pomyslným zbavením života a obtisknutím obličeje do hladké mouky, takto přeměnění soutěžící mohli pokračovat. Třetí stanoviště strašilo vyprávěním o hrůzách, které je čekají a domáhalo se vědomostí z tohoto oboru. Čtvrté stanoviště zkoušelo, zda jsou duše opravdu „mrtvé“ a pouze si na to nehrají a to ochutnáváním poživatin, které měli rozpoznat (brambora, lékořice, eidam..). Po této zkoušce, už je čekal přechod přes most na druhý břeh. Na mostě nemohl být nikdo jiný než převozník, kterého měli správně pojmenovat. Nápovědy k jeho jménu dostávali již tři dny před bojovkou. Když je převozník převedl na druhý břeh začala opravdová jízda, jelikož se duše ocitli už v samotném podsvětí. Hned za mostem na ně vyskočili hrůzáci, kteří duše svázali za zápěstí páskou, aby v podsvětí nezbloudily a řekli jim zaklínadlo, které duše měli zopakovat v cíli, aby byly propuštěny zpět do světa živých. Další stanoviště krom hrůzných outfitů nabídlo karetní hru, ale ne o život, ale o indicii, které měli duše na stanovištích cestou sbírat. O kus dál na nebohé soutěžící čekaly roztomile vypadající panenky, které ale nebyly vůbec roztomilé a navíc měli nachystanou velmi ošemetnou soutěž. Jen co se soutěžící otřepali, dostali se do spárů dalších hrůzáků s nejodpornější soutěžní disciplínou a to vylovit tři pavoučí vejce s indiciemi z kotlíků plných nechutně vypadajících tekutin. Cestou k cíli potkávali ještě další náhodné strašáky vyskakující z křoví či vřískající z povzdálí, kteří měli za úkol tuto ponurou atmosféru ještě podpořit. V cíli již čekala sebranka posledních stvůr, kterým museli duše přednést magické zaklínadlo a obtisknou slavnostně ruku krví (umělou) na plátno s nápisem: „Slibuji, že budu poctivě dodržovat vnitřní řád DM a budu pilným žákem SŠIS“
Posledním úkolem bylo z posbíraných indicií (např.: sklípkan, smrt, lektvar…) složit tu nejoriginálnější básničku. Po prázdninách, které nyní probíhají, bude vyhlášen vítěz a obdarován pořádnou odměnou.
Akce byla víc než vydařená. Hrůzáci obývající jednotlivá stanoviště měli vše do posledního detailu vymyšlené, ať už dokonalé zombie a hororové outfity nebo hudbu či vřískání ze záhrobí, tak i záludné úkoly. I přesto, že večer byl protkán napětím, strachem a pomyslnou představou nebezpečí, tak všichni statečně trasu prošly. Nynější první ročníky se už těší, až příští rok zaujmou pozice strašidel a vymyslí podobnou stezku pro další nováčky…
